S každým dalším klientem si ověřuji, že koučování skutečně funguje. Vidím také výsledky postupů, které zkouším nejdřív sama na sobě. A tady jsou některé oblasti, v nichž se dá pomocí koučování hodně dokázat:

Koučování vede k zaměření na cíl. Klient přemýšlí o tom, čeho skutečně chce dosáhnout, jaký je jeho správný směr i motivace – ať už v práci nebo v osobním životě. Zpravidla ale jdou obě oblasti ruku v ruce a prolínají se. Zaměřuje se na sebe a na své potřeby. Všímá si u sebe věcí, kterých si předtím nevšiml a odhaluje sebenáhledy a myšlenkové vzorce, které mu brání vydat se cestou, po které touží jít. Rozplétá souvislosti, ze kterých takové sebenáhledy a myšlenky vyplývají, a tím, že jim věnuje pozornost, začíná s jejich změnou. Věnuje si pozitivní pozornost a učí se oceňovat sám sebe.

O cíli si přečtěte také: Výzkum: Zapsané a zveřejněné cíle fungují lépe než ty, co máte jen v hlavě

Zaměřuje se na budoucnost, ke které chce směřovat, a na to, co ho baví a jaké jsou jeho síly a talenty. Uvědomuje si a zkoumá své zdroje, které může při dosahování svých dalších cílů využít. Rozšiřuje si pohled na vlastní zkušenost, která posouvá dopředu, nikoliv brzdí, a která není úzce svázaná s tím, kde ji člověk získal, ale je cenná i v mnoha jiných oblastech (na tom stojí také celý koncept přenositelných kompetencí, s nimiž pracujeme při kariérním koučování). V osobním životě se dají využít kompetence vypilované v práci a naopak, každá s úspěchem zvládnutá situace je pokladnice dovedností nebo talentů, které se dají využít jinde a jinak. Hledá možnosti, jak své niterné sny a potřeby překlopit do reality a jak i na každodenní bázi jednat podle svých hodnot a osobní životní vize – protože pak může skutečně přijmout, že je změna přirozená a dobrá a mít z ní radost. Obrazně řečeno, začínají mu růst křídla a u ptáků se pak může naučit létat.

Přečtěte si také: Co mě naučilo koučování

Rozšiřuje svůj pohled na možnosti, z nichž si může na cestě k cíli vybírat. Koučování je kreativní a využívá klientovu tvořivost. Identifikovat svůj cíl je polovina úspěchu a vytipovat možnosti k jeho dosažení je další jeho kus – vždyť co si umíme představit, můžeme také realizovat. Zpravidla existuje víc možností, než člověk vidí na první pohled. Hledat, myslet, to je práce, která je při koučování podstatná. Ale důležité jsou i emoce, vždyť hrají obrovskou roli v rozhodování a jsou prorostlé s motivací. I proto je koučování charakteristické pozitivním přístupem, hledá to, co je pro klienta dostatečně atraktivní, co chce, o co mu skutečně jde,…aby se mu chtělo něco pro to opravdu udělat a překlopit to z myšlenek do praxe.

Přečtěte si také článek: 3 tipy jak se pohnout, když je třeba objevit novou perspektivu

Protože bez praxe, bez konkrétních kroků, bez aktivity by všechny cíle uvízly jen v hlavě, maximálně zapsané na nějakém zašantročeném papíře. Pro moudrost nemusíme chodit daleko, stačí česká přísloví: „Bez práce nejsou koláče.“ Při koučování to platí bezezbytku. K čemu jsou úžasné nápady a plány, v jejichž prospěch člověk nikdy nic nepodnikl? Nespokojenost pak nepramení z toho, že by chybělo povědomí o směru, cíli a cestě, ale z toho, že všechny plány už dlouho leží u ledu, kam ustoupily rutině. Nebo, že je za plány spíš nějaké zdánlivé a nakonec spíš destruktivní „musím“, než povzbudivé a emocemi nabité „chci“, vášnivé „toužím“ nebo „můžu“ a „miluji“. Tohle „chci, toužím, můžu a miluji“ je ostatně také předmětem koučování. A někdy dokonce, když je člověk v zajetí „musím“, je nalezeným svatým grálem koučovacího procesu.